předpovědět
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]předpovědět pf (imperfective předpovídat)
- to predict (to state, or make something known in advance)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | předpovědět, předpověděti | Active adjective | předpověděvší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | předpovím | předpovíme | — | předpovězme |
| 2nd person | předpovíš | předpovíte | předpověz | předpovězte |
| 3rd person | předpoví | předpoví | — | — |
| The verb předpovědět does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | předpověděl | předpověděli | předpověděn | předpověděni |
| masculine inanimate | předpověděly | předpověděny | ||
| feminine | předpověděla | předpověděna | ||
| neuter | předpovědělo | předpověděla | předpověděno | předpověděna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | předpověděv |
| feminine + neuter singular | — | předpověděvši |
| plural | — | předpověděvše |
Further reading
[edit]- předpověděti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- předpověděti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- předpovědět in Internetová jazyková příručka