podivín

Czech

Etymology

From podivit +‎ -ín.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpoɟɪviːn]

Noun

podivín m anim (feminine podivínka)

1. a weirdo, oddball

Declension

Declension of podivín (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	podivín	podivíni
genitive	podivína	podivínů
dative	podivínovi, podivínu	podivínům
accusative	podivína	podivíny
vocative	podivíne	podivíni
locative	podivínovi, podivínu	podivínech
instrumental	podivínem	podivíny

Related terms

• podivný

 

Further reading

• podivín in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• podivín in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• podivín in Internetová jazyková příručka