rozsudek

Czech

Etymology

From rozsoudit +‎ -ek.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrosudɛk]

Noun

rozsudek m inan

1. sentence, verdict (decision of a jury)

   vynést rozsudek nad kým ― to pass sentence on someone

2. judgment (legal)

   vynést rozsudek ― to deliver a verdict

   vynést rozsudek proti komu ― to pronounce a judgement against someone

Declension

Declension of rozsudek (velar masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	rozsudek	rozsudky
genitive	rozsudku	rozsudků
dative	rozsudku	rozsudkům
accusative	rozsudek	rozsudky
vocative	rozsudku	rozsudky
locative	rozsudku	rozsudcích
instrumental	rozsudkem	rozsudky

Further reading

• rozsudek in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rozsudek in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rozsudek in Internetová jazyková příručka