rybařit

Czech

Etymology

From rybář +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrɪbar̝ɪt]
• Rhymes: -ar̝ɪt

Verb

rybařit impf

1. to fish (to try to catch fish)
2. (volleyball, jargon) contact with the net

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rybařit, rybařiti	Active adjective	rybařící
Verbal noun	rybaření	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rybařím	rybaříme	—	rybařme
2nd person	rybaříš	rybaříte	rybař	rybařte
3rd person	rybaří	rybaří	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rybařit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rybařil	rybařili	—	—
masculine inanimate		rybařily		—
feminine	rybařila		—
neuter	rybařilo	rybařila	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	rybaře	—
feminine + neuter singular	rybaříc	—
plural	rybaříce	—

Related terms

• ryba
• rybář
• rybolov

 

Further reading

• rybařiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rybařiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rybařit in Internetová jazyková příručka