From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
snažení n
- verbal noun of snažit
- pursuit (effort)
Declension of snažení (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
snažení
|
snažení
|
| genitive
|
snažení
|
snažení
|
| dative
|
snažení
|
snažením
|
| accusative
|
snažení
|
snažení
|
| vocative
|
snažení
|
snažení
|
| locative
|
snažení
|
snaženích
|
| instrumental
|
snažením
|
snaženími
|
- snažení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- snažení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- snažení in Internetová jazyková příručka
