upozornit
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]upozornit pf (imperfective upozorňovat)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | upozornit, upozorniti | Active adjective | upozornivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | upozornění | Passive adjective | upozorněný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | upozorním | upozorníme | — | upozorněme |
| 2nd person | upozorníš | upozorníte | upozorni | upozorněte |
| 3rd person | upozorní | upozorní | — | — |
| The verb upozornit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | upozornil | upozornili | upozorněn | upozorněni |
| masculine inanimate | upozornily | upozorněny | ||
| feminine | upozornila | upozorněna | ||
| neuter | upozornilo | upozornila | upozorněno | upozorněna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | upozorniv |
| feminine + neuter singular | — | upozornivši |
| plural | — | upozornivše |
Derived terms
[edit]Further reading
[edit]- upozorniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- upozorniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- upozornit in Internetová jazyková příručka