uspěchat

Czech

Etymology

From u- +‎ spěchat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuspjɛxat]
• Rhymes: -ɛxat

Verb

uspěchat pf

1. to rush something

Conjugation

Conjugation

Infinitive	uspěchat, uspěchati	Active adjective	uspěchavší
Verbal noun	uspěchání	Passive adjective	uspěchaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	uspěchám	uspěcháme	—	uspěchejme
2nd person	uspěcháš	uspěcháte	uspěchej	uspěchejte
3rd person	uspěchá	uspěchají	—	—

The verb uspěchat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	uspěchal	uspěchali	uspěchán	uspěcháni
masculine inanimate		uspěchaly		uspěchány
feminine	uspěchala		uspěchána
neuter	uspěchalo	uspěchala	uspěcháno	uspěchána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	uspěchav
feminine + neuter singular	—	uspěchavši
plural	—	uspěchavše

See also

• unáhlit
• ukvapit

Further reading

• uspěchati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• uspěchati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• uspěchat in Internetová jazyková příručka