vyvozovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]vyvozovat impf (perfective vyvodit)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | vyvozovat, vyvozovati | Active adjective | vyvozující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vyvozování | Passive adjective | vyvozovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vyvozuji, vyvozuju (coll.) |
vyvozujeme | — | vyvozujme |
| 2nd person | vyvozuješ | vyvozujete | vyvozuj | vyvozujte |
| 3rd person | vyvozuje | vyvozují, vyvozujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vyvozovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vyvozoval | vyvozovali | vyvozován | vyvozováni |
| masculine inanimate | vyvozovaly | vyvozovány | ||
| feminine | vyvozovala | vyvozována | ||
| neuter | vyvozovalo | vyvozovala | vyvozováno | vyvozována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | vyvozuje | — |
| feminine + neuter singular | vyvozujíc | — |
| plural | vyvozujíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- vyvozovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vyvozovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vyvozovat in Internetová jazyková příručka