znaménko

Czech

Etymology

From znamení +‎ -ko.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈznamɛːŋko]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: zna‧mén‧ko

Noun

znaménko n

1. (mathematics) sign

Declension

Declension of znaménko (velar neuter reducible)

	singular	plural
nominative	znaménko	znaménka
genitive	znaménka	znamének
dative	znaménku	znaménkům
accusative	znaménko	znaménka
vocative	znaménko	znaménka
locative	znaménku	znaménkách
instrumental	znaménkem	znaménky

Derived terms

• diakritické znaménko n
• mateřské znaménko n

 

Related terms

• znamení
• známka

 

Further reading

• znaménko in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• znaménko in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• znaménko in Internetová jazyková příručka