únorový

Czech

Etymology

From únor +‎ -ový.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuːnoroviː]

Adjective

únorový

1. (relational) February

Declension

Declension of únorový (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	únorový		únorová	únorové
genitive	únorového		únorové	únorového
dative	únorovému		únorové	únorovému
accusative	únorového	únorový	únorovou	únorové
locative	únorovém		únorové	únorovém
instrumental	únorovým		únorovou	únorovým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	únoroví	únorové		únorová
genitive	únorových
dative	únorovým
accusative	únorové			únorová
locative	únorových
instrumental	únorovými

Further reading

• únorový in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• únorový in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• únorový in Internetová jazyková příručka