Epikuř

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɛpikur̝/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɛpikur̝̊/

Proper noun

Epikuř m pers

1. a male given name

Declension

Declension of Epikuř (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Epikuř	Epikuřě	Epikuři, Epikuřové
genitive	Epikuřě	Epikuřú	Epikuřóv
dative	Epikuřu, Epikuřovi	Epikuřoma	Epikuřóm
accusative	Epikuřě	Epikuřě	Epikuřě
vocative	Epikuřu	Epikuřě	Epikuři, Epikuřové
locative	Epikuřu, Epikuřovi	Epikuřú	Epikuřích
instrumental	Epikuřem	Epikuřoma	Epikuři

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “Epikuř”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění