hochštapler

See also: Hochstapler

Czech

Etymology

Borrowed from German Hochstapler.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦoxʃtaplɛr]

Noun

hochštapler m anim

1. deceiver, swindler, cheater

Declension

Declension of hochštapler (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	hochštapler	hochštapleři
genitive	hochštaplera	hochštaplerů
dative	hochštaplerovi, hochštapleru	hochštaplerům
accusative	hochštaplera	hochštaplery
vocative	hochštaplere	hochštapleři
locative	hochštaplerovi, hochštapleru	hochštaplerech
instrumental	hochštaplerem	hochštaplery

See also

• podvodník, šizuňk, švindléř, šejdíř, lhář

Further reading

• “hochštapler”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hochštapler”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989