obrův

Czech

Etymology

From obr +‎ -ův.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈobruːf]
• Hyphenation: ob‧rův

Adjective

obrův (possessive)

1. giant's

Noun

obrův

1. (archaic) genitive plural of obr
   • 1854, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, chapter 35, in Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii‎^[1], volume I, Praha: Řivnáč:

     Hebron […] vykládá se „město obrův“, proto že v něm obrové velicí bydleli, kteréž synové Israelští pobili.

     Hebron […] is interpreted as a "city of giants", because big giants, who were killed by the sons of Israel, had lived in it.

Synonyms

• obrů

Further reading

• Template:R:KNLA

Anagrams

• robův