odpočinutý

Czech

Etymology

From odpočinut +‎ -ý from the passive participle of the verb odpočinout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotpot͡ʃɪnutiː]

Adjective

odpočinutý (comparative odpočinutější, superlative nejodpočinutější)

1. rested

   Synonym: odpočatý

   Antonym: unavený

Declension

Declension of odpočinutý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	odpočinutý		odpočinutá	odpočinuté
genitive	odpočinutého		odpočinuté	odpočinutého
dative	odpočinutému		odpočinuté	odpočinutému
accusative	odpočinutého	odpočinutý	odpočinutou	odpočinuté
locative	odpočinutém		odpočinuté	odpočinutém
instrumental	odpočinutým		odpočinutou	odpočinutým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	odpočinutí	odpočinuté		odpočinutá
genitive	odpočinutých
dative	odpočinutým
accusative	odpočinuté			odpočinutá
locative	odpočinutých
instrumental	odpočinutými

Further reading

• odpočinutý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• odpočinutý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• odpočinutý in Internetová jazyková příručka