otčím

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech otčím, from Proto-Slavic *otьčimъ.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈot͡ʃiːm]
  • Hyphenation: ot‧čím

Noun

[edit]

otčím m anim

  1. stepfather
    Synonym: nevlastní otec

Declension

[edit]

See also

[edit]

Further reading

[edit]
  • otčím”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • otčím”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • otčím”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Old Czech

[edit]

Alternative forms

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Proto-Slavic *otьčimъ.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): (13th CE) /ˈott͡ʃiːm/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈott͡ʃiːm/

Noun

[edit]

otčím m pers

  1. stepfather

Declension

[edit]

Descendants

[edit]
  • Czech: otčím

See also

[edit]

Further reading

[edit]