rozhořčení

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

From rozhořčit +‎ -ení.

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈrozɦor̝̊t͡ʃɛɲiː]

Noun[edit]

rozhořčení n

  1. verbal noun of rozhořčit
  2. indignation
    rozhořčení nad postupem ― (please add an English translation of this usage example)

Declension[edit]

Declension of rozhořčení (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative rozhořčení rozhořčení
genitive rozhořčení rozhořčení
dative rozhořčení rozhořčením
accusative rozhořčení rozhořčení
vocative rozhořčení rozhořčení
locative rozhořčení rozhořčeních
instrumental rozhořčením rozhořčeními

Related terms[edit]

See also[edit]

Further reading[edit]

  • rozhořčení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • rozhořčení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=rozhořčení&oldid=72868240"