rozloučená

Czech

Etymology

Nominalized from the feminine of rozloučený, from rozloučen + -ý, from the verb rozloučit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozlou̯t͡ʃɛnaː]

Noun

rozloučená f

1. parting, goodbye, farewell

   polibek na rozloučenou ― goodbye kiss

   zamávat někomu na rozloučenou ― to wave someone goodbye

Declension

Declension of rozloučená (hard feminine adjectival)

	singular	plural
nominative	rozloučená	rozloučené
genitive	rozloučené	rozloučených
dative	rozloučené	rozloučeným
accusative	rozloučenou	rozloučené
vocative	rozloučená	rozloučené
locative	rozloučené	rozloučených
instrumental	rozloučenou	rozloučenými

Further reading

• rozloučená in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rozloučená in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rozloučená in Internetová jazyková příručka