rozmarýn

See also: rozmaryn

Czech

Alternative forms

• rozmarýna

Etymology

Borrowed from German Rosmarine.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozmariːn]

Noun

rozmarýn m inan

1. rosemary (Salvia rosmarinus, syn. Rosmarinus officinalis)

   Synonym: rozmarýna f

Declension

Declension of rozmarýn (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	rozmarýn	rozmarýny
genitive	rozmarýnu	rozmarýnů
dative	rozmarýnu	rozmarýnům
accusative	rozmarýn	rozmarýny
vocative	rozmarýne	rozmarýny
locative	rozmarýnu	rozmarýnech
instrumental	rozmarýnem	rozmarýny

Further reading

• “rozmarýn”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “rozmarýn”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989