spolubytí

Czech

Etymology

From spolu- +‎ bytí.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspolubɪciː]
• Rhymes: -ɪciː

Noun

spolubytí n

1. coexistence

   Synonym: koexistence

Declension

Declension of spolubytí (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	spolubytí	spolubytí
genitive	spolubytí	spolubytí
dative	spolubytí	spolubytím
accusative	spolubytí	spolubytí
vocative	spolubytí	spolubytí
locative	spolubytí	spolubytích
instrumental	spolubytím	spolubytími

Further reading

• spolubytí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• spolubytí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989