zařadit

Czech

Etymology

za- +‎ řadit

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzar̝aɟɪt]

Verb

1. To remember where somebody or something belongs.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zařadit, zařaditi	Active adjective	zařadivší
Verbal noun	zařazení	Passive adjective	zařazený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zařadím	zařadíme	—	zařaďme
2nd person	zařadíš	zařadíte	zařaď	zařaďte
3rd person	zařadí	zařadí	—	—

The verb zařadit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zařadil	zařadili	zařazen	zařazeni
masculine inanimate		zařadily		zařazeny
feminine	zařadila		zařazena
neuter	zařadilo	zařadila	zařazeno	zařazena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zařadiv
feminine + neuter singular	—	zařadivši
plural	—	zařadivše

Further reading

• Template:R:PSJC
• Template:R:SSJC