úplatkář

Czech

Etymology

From úplatek +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuːplatkaːr̝̊]
• Hyphenation: úplat‧kář

Noun

úplatkář m anim (feminine úplatkářka)

1. briber

Declension

Declension of úplatkář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	úplatkář	úplatkáři
genitive	úplatkáře	úplatkářů
dative	úplatkářovi, úplatkáři	úplatkářům
accusative	úplatkáře	úplatkáře
vocative	úplatkáři	úplatkáři
locative	úplatkářovi, úplatkáři	úplatkářích
instrumental	úplatkářem	úplatkáři

Further reading

• úplatkář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• úplatkář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• úplatkář in Internetová jazyková příručka