připouštět
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]připouštět impf
- imperfective form of připustit
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | připouštět, připouštěti | Active adjective | připouštějící |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | připouštím | připouštíme | — | připouštějme |
| 2nd person | připouštíš | připouštíte | připouštěj | připouštějte |
| 3rd person | připouští | připouští, připouštějí | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive připouštět. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | připouštěl | připouštěli | připouštěn | připouštěni |
| masculine inanimate | připouštěly | připouštěny | ||
| feminine | připouštěla | připouštěna | ||
| neuter | připouštělo | připouštěla | připouštěno | připouštěna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | připouštěje | — |
| feminine + neuter singular | připouštějíc | — |
| plural | připouštějíce | — |
Further reading
[edit]- připouštěti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- připouštěti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- připouštět in Internetová jazyková příručka