rušivý

Czech

Etymology

From rušit (“to disturb”) +‎ -ivý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈruʃɪviː]
• Rhymes: -ɪviː
• Hyphenation: ru‧ši‧vý

Adjective

rušivý (comparative rušivější, superlative nejrušivější, adverb rušivě)

1. disturbing, intrusive, interferential

   Synonym: znepokojující

Declension

Declension of rušivý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	rušivý		rušivá	rušivé
genitive	rušivého		rušivé	rušivého
dative	rušivému		rušivé	rušivému
accusative	rušivého	rušivý	rušivou	rušivé
locative	rušivém		rušivé	rušivém
instrumental	rušivým		rušivou	rušivým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	rušiví	rušivé		rušivá
genitive	rušivých
dative	rušivým
accusative	rušivé			rušivá
locative	rušivých
instrumental	rušivými

Related terms

• rušení
• rušit
• rušitel
• vzrušivý

 

Further reading

• rušivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rušivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rušivý in Internetová jazyková příručka