zabíhat

Czech

Etymology

From za- +‎ bíhat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzabiːɦat]

Verb

zabíhat impf (perfective zaběhnout)

1. to run into something
2. to go and fetch

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zabíhat, zabíhati	Active adjective	zabíhající
Verbal noun	zabíhání	Passive adjective	zabíhaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zabíhám	zabíháme	—	zabíhejme
2nd person	zabíháš	zabíháte	zabíhej	zabíhejte
3rd person	zabíhá	zabíhají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zabíhat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zabíhal	zabíhali	zabíhán	zabíháni
masculine inanimate		zabíhaly		zabíhány
feminine	zabíhala		zabíhána
neuter	zabíhalo	zabíhala	zabíháno	zabíhána

Transgressives	present	past
masculine singular	zabíhaje	—
feminine + neuter singular	zabíhajíc	—
plural	zabíhajíce	—

Related terms

• zaběhnout

 

Further reading

• zabíhati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zabíhati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zabíhat in Internetová jazyková příručka