zaběhnout
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]zaběhnout pf (imperfective zabíhat or zaběhávat)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | zaběhnout, zaběhnouti | Active adjective | zaběhnuvší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zaběhnu | zaběhneme | — | zaběhněme |
| 2nd person | zaběhneš | zaběhnete | zaběhni | zaběhněte |
| 3rd person | zaběhne | zaběhnou | — | — |
| The verb zaběhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zaběhl | zaběhli | zaběhnut | zaběhnuti |
| masculine inanimate | zaběhly | zaběhnuty | ||
| feminine | zaběhla | zaběhnuta | ||
| neuter | zaběhlo | zaběhla | zaběhnuto | zaběhnuta |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | zaběhnuv |
| feminine + neuter singular | — | zaběhnuvši |
| plural | — | zaběhnuvše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- zaběhnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zaběhnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zaběhnout in Internetová jazyková příručka