řečník

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search
See also: rečnik

Czech

[edit]
Czech Wikipedia has an article on:
Wikipedia cs

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech řěčník, from Proto-Slavic *rěčьnikъ, by surface analysis, řeč +‎ -ník.

Pronunciation

[edit]

Noun

[edit]

řečník m anim (female equivalent řečnice, related adjective řečnický)

  1. orator
    Synonym: rétor
  2. speaker
    Synonym: mluvčí

Declension

[edit]

Derived terms

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • řečník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • řečník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • řečník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)