bloud

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search
See also: Bloud

English[edit]

Noun[edit]

bloud (countable and uncountable, plural blouds)

  1. Obsolete form of blood.

Derived terms[edit]

Verb[edit]

bloud (third-person singular simple present blouds, present participle blouding, simple past and past participle blouded)

  1. Obsolete form of blood.

Anagrams[edit]

Czech[edit]

Etymology[edit]

Inherited from Old Czech blúd.

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈblou̯t]
  • Hyphenation: bloud

Noun[edit]

bloud m anim

  1. fool
    Synonyms: pošetilec, bláhovec, blázínek

Declension[edit]

Related terms[edit]

Further reading[edit]

  • bloud in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • bloud in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • bloud in Internetová jazyková příručka

Middle English[edit]

Noun[edit]

bloud

  1. Alternative form of blood