bydlet

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to: navigation, search

Czech[edit]

Pronunciation[edit]

Verb[edit]

bydlet impf

  1. to live, to dwell

Conjugation[edit]

Present Singular Present Plural Past Singular Past Plural
1st person bydlím bydlíme bydlil jsem, bydlila jsem bydlili jsme, bydlily jsme
2nd person bydlíš bydlíte bydlil jsi, bydlila jsi bydlili jste, bydlily jste
3rd person bydlí bydlí bydlil, bydlila, bydlilo bydlili, bydlily

Derived terms[edit]

Related terms[edit]