hašteřit

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦaʃtɛr̝ɪt]

Verb

hašteřit ?

1. (reflexive with se) to quarrel, to squabble

Conjugation

Conjugation

Infinitive	hašteřit, hašteřiti	Active adjective	hašteřící
Verbal noun	hašteření	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	hašteřím	hašteříme	—	hašteřme
2nd person	hašteříš	hašteříte	hašteř	hašteřte
3rd person	hašteří	hašteří	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive hašteřit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	hašteřil	hašteřili	—	—
masculine inanimate		hašteřily		—
feminine	hašteřila		—
neuter	hašteřilo	hašteřila	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	hašteře	—
feminine + neuter singular	hašteříc	—
plural	hašteříce	—

Derived terms

• hašteření
• hašteřivý
• pohašteřit
• rozhašteřit

 

See also

• hádat
• přít se
• vadit se
• škorpit se

Further reading

• hašteřiti se in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hašteřiti se in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hašteřit in Internetová jazyková příručka