jáma

See also: jama, Jama, JAMA, jämä, jamą, -ja'ma, and јама

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech jáma, from Proto-Slavic *ama.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈjaːma]
• Hyphenation: já‧ma

Noun

jáma f

1. pit
2. hole

Declension

Declension of jáma (hard feminine quant-alt)

	singular	plural
nominative	jáma	jámy
genitive	jámy	jam
dative	jámě	jámám
accusative	jámu	jámy
vocative	jámo	jámy
locative	jámě	jámách
instrumental	jámou	jámami

Synonyms

• díra
• propast

Derived terms

• jamka f
• kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá

 

Further reading

• “jáma”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “jáma”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “jáma”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *ama.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈjaːma/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈjaːma/

Noun

jáma f

1. pit, hole

   Povede-li slepý slepého, oba v jámu upadneta.

   If a blind leads a blind, they will both fall into a pit.

Declension

Declension of jáma (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	jáma	jámě	jámy
genitive	jámy	jámú	jám
dative	jámě	jámama	jámám
accusative	jámu	jámě	jámy
vocative	jámo	jámě	jámy
locative	jámě	jámú	jámách
instrumental	jámú	jámama	jámami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: jáma

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “jáma”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění