kouřívat

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkou̯r̝iːvat]

Verb

kouřívat impf

1. iterative of kouřit
2. to smoke (cigarettes, etc)

   tvůj otec vždycky kouříval tu dýmku. ― Your father always smoked that pipe.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	kouřívat, kouřívati	Active adjective	kouřívající
Verbal noun	kouřívání	Passive adjective	kouřívaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	kouřívám	kouříváme	—	kouřívejme
2nd person	kouříváš	kouříváte	kouřívej	kouřívejte
3rd person	kouřívá	kouřívají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive kouřívat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	kouříval	kouřívali	kouříván	kouříváni
masculine inanimate		kouřívaly		kouřívány
feminine	kouřívala		kouřívána
neuter	kouřívalo	kouřívala	kouříváno	kouřívána

Transgressives	present	past
masculine singular	kouřívaje	—
feminine + neuter singular	kouřívajíc	—
plural	kouřívajíce	—

Related terms

• kouřit

 

Further reading

• kouřívati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kouřívati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989