očistit

Czech

Etymology

From o- +‎ čistit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈot͡ʃɪscɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

očistit pf

1. to clean, clear

Conjugation

Conjugation

Infinitive	očistit, očistiti	Active adjective	očistivší
Verbal noun	očištění	Passive adjective	očištěný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	očistím	očistíme	—	očisťme, očistěme
2nd person	očistíš	očistíte	očisť, očisti	očisťte, očistěte
3rd person	očistí	očistí	—	—

The verb očistit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	očistil	očistili	očištěn, očistěn	očištěni, očistěni
masculine inanimate		očistily		očištěny, očistěny
feminine	očistila		očištěna, očistěna
neuter	očistilo	očistila	očištěno, očistěno	očištěna, očistěna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	očistiv
feminine + neuter singular	—	očistivši
plural	—	očistivše

Further reading

• “očistiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “očistiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “očistit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)