odviset

Czech

Etymology

From od- +‎ viset.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈodvɪsɛt]

Verb

odviset impf

1. to depend

   Vyšetřování přitom nemůže odviset od iniciativy stěžovatelky. ― The investigation cannot depend on the complainant's initiative.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	odviset, odviseti	Active adjective	odvisející, odvisící
Verbal noun	odvisení	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	odvisím	odvisíme	—	odvisejme
2nd person	odvisíš	odvisíte	odvisej	odvisejte
3rd person	odvisí	odvisejí, odvisí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odviset.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	odvisel	odviseli	—	—
masculine inanimate		odvisely		—
feminine	odvisela		—
neuter	odviselo	odvisela	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	odviseje, souvise	—
feminine + neuter singular	odvisejíc, odvisíc	—
plural	odvisejíce, odvisíce	—

Derived terms

• viset

 

Further reading

• odviseti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• odviseti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989