orientovat

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

From orient +‎ -ovat.

Pronunciation[edit]

Verb[edit]

orientovat impf or pf

  1. (reflexive with se) to orient (US), to orientate (UK) (to find one's way)
    Orientovali se pomocí kompasu. ― They orientated themselves with a compass.

Conjugation[edit]

Conjugation
Infinitive orientovat, orientovati Active adjective orientující
Verbal noun orientování Passive adjective orientovaný
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person orientuji,
orientuju (coll.)		 orientujeme — orientujme
2nd person orientuješ orientujete orientuj orientujte
3rd person orientuje orientují,
orientujou (coll.)		 — —
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive orientovat.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate orientoval orientovali orientován orientováni
masculine inanimate orientovaly orientovány
feminine orientovala orientována
neuter orientovalo orientovala orientováno orientována
Transgressives present past
masculine singular orientuje —
feminine + neuter singular orientujíc —
plural orientujíce —

Related terms[edit]

Further reading[edit]

  • orientovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • orientovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=orientovat&oldid=72658693"