pobuřovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
pobuřovat impf (perfective pobouřit)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | pobuřovat, pobuřovati | Active adjective | pobuřující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | pobuřování | Passive adjective | pobuřovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | pobuřuji, pobuřuju (coll.) |
pobuřujeme | — | pobuřujme |
| 2nd person | pobuřuješ | pobuřujete | pobuřuj | pobuřujte |
| 3rd person | pobuřuje | pobuřují, pobuřujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive pobuřovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | pobuřoval | pobuřovali | pobuřován | pobuřováni |
| masculine inanimate | pobuřovaly | pobuřovány | ||
| feminine | pobuřovala | pobuřována | ||
| neuter | pobuřovalo | pobuřovala | pobuřováno | pobuřována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | pobuřuje | — |
| feminine + neuter singular | pobuřujíc | — |
| plural | pobuřujíce | — |
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- pobuřovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- pobuřovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989