sloužit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

Inherited from Old Czech slúžiti, from Proto-Slavic *služìti.

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈslou̯ʒɪt]
  • Audio(file)
  • Rhymes: -ouʒɪt

Verb[edit]

sloužit impf (perfective posloužit)

  1. to serve (somebody)
  2. to serve as, to be used as [+ k (dative) = for]
    K čemu to slouží? ― What is this used for?
    K tomu slouží. ― That's what they're for.

Conjugation[edit]

Conjugation
Infinitive sloužit, sloužiti Active adjective sloužící
Verbal noun sloužení Passive adjective sloužený
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person sloužím sloužíme — služme
2nd person sloužíš sloužíte služ služte
3rd person slouží slouží — —
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive sloužit.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate sloužil sloužili sloužen slouženi
masculine inanimate sloužily slouženy
feminine sloužila sloužena
neuter sloužilo sloužila slouženo sloužena
Transgressives present past
masculine singular slouže —
feminine + neuter singular sloužíc —
plural sloužíce —

Related terms[edit]

Further reading[edit]

  • sloužiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • sloužiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • sloužit in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=sloužit&oldid=73036433"