smieti

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈsmi̯ɛːci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈsmiːci/

Etymology 1

Inherited from Proto-Slavic *sъměti.

Alternative forms

• směti

Verb

smieti impf

1. to dare
2. to be allowed, may

Conjugation

Conjugation of smieti (class III)

infinitive	supine	verbal noun
smieti	smět	směnie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	směju	smievě (-va)	smiem (-me/-my)	–	smějvě (-va)	smějme (-my)
2nd person	smieš	smieta	smiete	směj	smějta	smějte
3rd person	smie	smieta	smějú	směj	smějta	smějte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	směch	směchově (-va)	směchom (-me/-my)	smiech, smějiech	smiechově, smějiechově (-va)	smiechom, smějiechom (-me/-my)
2nd person	smě	směsta (-šta)	směste (-šte)	smieše, smějieše	smiešta, smějiešta (-sta)	smiešte, smějiešte (-ste)
3rd person	smě	směsta (-šta)	směchu	smieše, smějieše	smiešta, smějiešta (-sta)	smiechu, smějiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	směl	směla	směli	směn	směna	směni
Feminine	směla	směle	směly	směna	směně	směny
Neuter	smělo	směle	směla	směno	směně	směna

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	smějě	smějúce		směv	směvše
Feminine	smějúci			směvši
Neuter	smějě, smějúci			směv, směvši

Note: This table shows the most common forms of smieti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• smělý

 

Descendants

• Czech: smět

Etymology 2

Inherited from Proto-Slavic *smьjati.

Verb

smieti impf

1. (reflexive with sě) to laugh

Conjugation

Conjugation of smieti (class V)

infinitive	supine	verbal noun
smieti	smát	smienie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	směju	smějevě (-va)	smějem (-me/-my)	–	smějvě (-va)	smějme (-my)
2nd person	směješ	smějeta	smějete	směj	smějta	smějte
3rd person	směje	smějeta	smějú	směj	smějta	smějte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	smiech	smiechově (-va)	smiechom (-me/-my)	smějiech	smějiechově (-va)	smějiechom (-me/-my)
2nd person	smie	smiesta (-šta)	smieste (-šte)	smějieše	smějiešta (-sta)	smějiešte (-ste)
3rd person	smie	smiesta (-šta)	smiechu	smějieše	smějiešta (-sta)	smějiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	smál	smála	smieli	—	—	—
Feminine	smála	smiele	smály	—	—	—
Neuter	smálo	smiele	smála	—	—	—

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	smějě	smějúce		smáv	smievše
Feminine	smějúci			smievši
Neuter	smějě, smějúci			smáv, smievši

Note: This table shows the most common forms of smieti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• smiech

 

Descendants

• Czech: smát

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “smieti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění