uživit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech uživiti, from Proto-Slavic *uživiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuʒɪvɪt]

Verb

uživit pf

1. (reflexive with se) to make a living

Conjugation

Conjugation

Infinitive	uživit, uživiti	Active adjective	uživivší
Verbal noun	uživení	Passive adjective	uživený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	uživím	uživíme	—	uživme
2nd person	uživíš	uživíte	uživ	uživte
3rd person	uživí	uživí	—	—

The verb uživit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	uživil	uživili	uživen	uživeni
masculine inanimate		uživily		uživeny
feminine	uživila		uživena
neuter	uživilo	uživila	uživeno	uživena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	uživiv
feminine + neuter singular	—	uživivši
plural	—	uživivše

Further reading

• uživiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• uživiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• uživit in Internetová jazyková příručka