vyčkat

Czech

Etymology

From vy- +‎ čekat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪt͡ʃkat]

Verb

vyčkat pf (imperfective vyčkávat)

1. to wait for, to wait until
2. to postpone

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyčkat, vyčkati	Active adjective	vyčkavší
Verbal noun	vyčkání	Passive adjective	vyčkaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyčkám	vyčkáme	—	vyčkejme
2nd person	vyčkáš	vyčkáte	vyčkej	vyčkejte
3rd person	vyčká	vyčkají	—	—

The verb vyčkat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyčkal	vyčkali	vyčkán	vyčkáni
masculine inanimate		vyčkaly		vyčkány
feminine	vyčkala		vyčkána
neuter	vyčkalo	vyčkala	vyčkáno	vyčkána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyčkav
feminine + neuter singular	—	vyčkavši
plural	—	vyčkavše

Related terms

• vyčkávací
• vyčkávání

 

Further reading

• vyčkati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vyčkati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vyčkat in Internetová jazyková příručka