vyprošovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
vyprošovat impf (perfective vyprosit)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | vyprošovat, vyprošovati | Active adjective | vyprošující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vyprošování | Passive adjective | vyprošovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vyprošuji, vyprošuju (coll.) |
vyprošujeme | — | vyprošujme |
| 2nd person | vyprošuješ | vyprošujete | vyprošuj | vyprošujte |
| 3rd person | vyprošuje | vyprošují, vyprošujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vyprošovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vyprošoval | vyprošovali | vyprošován | vyprošováni |
| masculine inanimate | vyprošovaly | vyprošovány | ||
| feminine | vyprošovala | vyprošována | ||
| neuter | vyprošovalo | vyprošovala | vyprošováno | vyprošována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | vyprošuje | — |
| feminine + neuter singular | vyprošujíc | — |
| plural | vyprošujíce | — |
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- vyprošovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vyprošovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vyprošovat in Internetová jazyková příručka