Etymology[edit]
Inherited from Old Czech vyslyšěti. By surface analysis, vy- + slyšet.
Pronunciation[edit]
vyslyšet pf (imperfective vyslýchat)
- to grant, to answer
Jeho prosby zůstaly nevyslyšeny.- His pleas went unheard.
- to hear out
Conjugation[edit]
Conjugation
The verb vyslyšet does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
|
Further reading[edit]
- vyslyšeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vyslyšeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vyslyšet in Internetová jazyková příručka