řevnivý
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Inherited from Proto-Slavic *rьvьnivъ.
Pronunciation[edit]
Adjective[edit]
řevnivý
- jealous, envious
- 1868, Karolína Světlá, Kříž u potoka[1]:
- ... všem lidem bylo k radosti; jen otec zůstal k němu chladný, řevnivý, nevlídný, jen jeho nezajímaly jeho pokroky a jeho zdar.
- (please add an English translation of this quotation)
Declension[edit]
Declension of řevnivý (hard)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | řevnivý | řevnivá | řevnivé | |
genitive | řevnivého | řevnivé | řevnivého | |
dative | řevnivému | řevnivé | řevnivému | |
accusative | řevnivého | řevnivý | řevnivou | řevnivé |
locative | řevnivém | řevnivé | řevnivém | |
instrumental | řevnivým | řevnivou | řevnivým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | řevniví | řevnivé | řevnivá | |
genitive | řevnivých | |||
dative | řevnivým | |||
accusative | řevnivé | řevnivá | ||
locative | řevnivých | |||
instrumental | řevnivými |