úhel

See also: uhel

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *ǫgъlъ, from (deprecated template usage) [etyl] Proto-Indo-European *h₂engulos (“joint?”), from *h₂eng- (“corner”).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuːɦɛl]

• audio:

  (file)

Noun

1. (geometry) angle (figure formed by two rays)

Derived terms

• čtyřúhelník m
• dutý úhel m
• kosý úhel m
• mnohoúhelník m
• nulový úhel m
• ostrý úhel m
• plný úhel m

• pravý úhel m
• prostorový úhel m
• přímý úhel m
• rovinný úhel m
• trojúhelník m
• tupý úhel m

• úhelník m
• úhlový
• vnější úhel m
• vnitřní úhel m
• vrcholový úhel m
• vypuklý úhel m

Further reading

• Template:R:PSJC
• Template:R:SSJC