čeňuchati
Jump to navigation
Jump to search
Old Czech
[edit]Etymology
[edit]Inherited from Proto-Slavic *čeňuxati.[1]
Pronunciation
[edit]Verb
[edit]čeňuchati impf
Conjugation
[edit]Conjugation of čeňuchati (class V)
| infinitive | supine | verbal noun |
|---|---|---|
| čeňuchati | čeňuchat | čeňuchánie |
| Present | Imperative | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
| 1st person | čeňuchaju | čeňuchávě (-va) | čeňuchám (-me/-my) | – | čeňuchajvě (-va) | čeňuchajme (-my) |
| 2nd person | čeňucháš | čeňucháta | čeňucháte | čeňuchaj | čeňuchajta | čeňuchajte |
| 3rd person | čeňuchá | čeňucháta | čeňuchajú | čeňuchaj | čeňuchajta | čeňuchajte |
| Sigmatic aorist | Imperfect | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
| 1st person | čeňuchach | čeňuchachově (-va) | čeňuchachom (-me/-my) | čeňuchách, čeňuchajiech | čeňucháchově, čeňuchajiechově (-va) | čeňucháchom, čeňuchajiechom (-me/-my) |
| 2nd person | čeňucha | čeňuchasta (-šta) | čeňuchaste (-šte) | čeňucháše, čeňuchajieše | čeňuchášta, čeňuchajiešta (-sta) | čeňuchášte, čeňuchajiešte (-ste) |
| 3rd person | čeňucha | čeňuchasta (-šta) | čeňuchachu | čeňucháše, čeňuchajieše | čeňuchášta, čeňuchajiešta (-sta) | čeňucháchu, čeňuchajiechu |
| L-participle | Passive participle | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
| Masculine | čeňuchal | čeňuchala | čeňuchali | čeňuchán | čeňuchána | čeňucháni |
| Feminine | čeňuchala | čeňuchale | čeňuchaly | čeňuchána | čeňucháně | čeňuchány |
| Neuter | čeňuchalo | čeňuchale | čeňuchala | čeňucháno | čeňucháně | čeňuchána |
| Nt-participle | S-participle | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
| Masculine | čeňuchajě | čeňuchajúce | čeňuchav | čeňuchavše | ||
| Feminine | čeňuchajúci | čeňuchavši | ||||
| Neuter | čeňuchajě, čeňuchajúci | čeňuchav, čeňuchavši | ||||
Note: This table shows the most common forms of čeňuchati around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
[edit]- Czech: čenichat
References
[edit]- ^ Trubachyov, Oleg, editor (1977), “*čeňuxati”, in Этимологический словарь славянских языков [Etymological dictionary of Slavic languages] (in Russian), numbers 4 (*čaběniti – *děľa), Moscow: Nauka, page 54
Further reading
[edit]- Jan Gebauer (1903–1916) “čeňuchati”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění