čelist

Czech

Picture dictionary

čelist

lebka

obočí

mozek

oko

ret

nos

ústa

brada

čelist

ucho

spánek

čelo

krk

Click on labels in the image.

Etymology

Inherited from Old Czech čeľust, from Proto-Slavic *čeľustь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɛlɪst]

• Audio:

  (file)

Noun

čelist f

1. jaw (one of the bones, usually bearing teeth, which form the framework of the mouth)

   horní čelist ― upper jaw

   dolní čelist ― lower jaw

Declension

Declension of čelist (i-stem feminine)

	singular	plural
nominative	čelist	čelisti
genitive	čelisti	čelistí
dative	čelisti	čelistem
accusative	čelist	čelisti
vocative	čelisti	čelisti
locative	čelisti	čelistech
instrumental	čelistí	čelistmi

Derived terms

• čelistní
• někomu spadla čelist

Further reading

• “čelist”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “čelist”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “čelist”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026