šepot

See also: sepot

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *šьpъtъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃɛpot]

Noun

šepot m inan

1. whisper

Declension

Declension of šepot (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	šepot	šepoty
genitive	šepotu	šepotů
dative	šepotu	šepotům
accusative	šepot	šepoty
vocative	šepote	šepoty
locative	šepotu	šepotech
instrumental	šepotem	šepoty

Further reading

• “šepot”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “šepot”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989