připustit

Czech

Etymology

From při- +‎ pustit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪpuscɪt]

• Audio:

  (file)

• Rhymes: -uscɪt
• Hyphenation: při‧pu‧s‧tit

Verb

1. to admit, to concede
2. to allow

Conjugation

Conjugation

Infinitive	připustit, připustiti	Active adjective	připustivší
Verbal noun	připuštění	Passive adjective	připuštěný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	připustím	připustíme	—	připusťme
2nd person	připustíš	připustíte	připusť	připusťte
3rd person	připustí	připustí	—	—

The verb připustit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	připustil	připustili	připuštěn	připuštěni
masculine inanimate		připustily		připuštěny
feminine	připustila		připuštěna
neuter	připustilo	připustila	připuštěno	připuštěna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	připustiv
feminine + neuter singular	—	připustivši
plural	—	připustivše

Synonyms

• dovolit
• dopustit

Derived terms

• připuštění n
• přípustný

See also

• umožnit

Further reading

• Template:R:PSJC
• Template:R:SSJC