Hněvoň

Old Czech

Etymology

From hněv +‎ -oň.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣɲi̯ɛʋoɲ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦɲɛvoɲ/

Proper noun

Hněvoň m pers

1. a male given name

Declension

Declension of Hněvoň (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Hněvoň	Hněvoně	Hněvoni, Hněvoňové
genitive	Hněvoně	Hněvoňú	Hněvoňóv
dative	Hněvoňu, Hněvoňovi	Hněvoňoma	Hněvoňóm
accusative	Hněvoně	Hněvoně	Hněvoně
vocative	Hněvoňu	Hněvoně	Hněvoni, Hněvoňové
locative	Hněvoňu, Hněvoňovi	Hněvoňú	Hněvoních
instrumental	Hněvoňem	Hněvoňoma	Hněvoni

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “Hněvoň”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění