Jarohněv

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *jarogněvъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈjaroɣɲi̯ɛʋ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈjaroɦɲɛf/

Proper noun

Jarohněv m pers

1. a male given name

Declension

Declension of Jarohněv (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Jarohněv	Jarohněvy	Jarohněvi, Jarohněvové
genitive	Jarohněva	Jarohněvú	Jarohněvóv
dative	Jarohněvu, Jarohněvovi	Jarohněvoma	Jarohněvóm
accusative	Jarohněva	Jarohněvy	Jarohněvy
vocative	Jarohněve	Jarohněvy	Jarohněvi, Jarohněvové
locative	Jarohněvu, Jarohněvovi	Jarohněvú	Jarohněviech
instrumental	Jarohněvem	Jarohněvoma	Jarohněvy

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “Jarohněv”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění