Marčík

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈmart͡ʃiːk/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈmart͡ʃiːk/

Proper noun

Marčík m pers

1. a diminutive of the male given name Marek

Declension

Declension of Marčík (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Marčík	Marčíky	Marčíci, Marčíkové
genitive	Marčíka	Marčíkú	Marčíkóv
dative	Marčíku, Marčíkovi	Marčíkoma	Marčíkóm
accusative	Marčíka	Marčíky	Marčíky
vocative	Marčíče	Marčíky	Marčíci, Marčíkové
locative	Marčíku, Marčíkovi	Marčíkú	Marčíciech
instrumental	Marčíkem	Marčíkoma	Marčíky

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “Marčík”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění